"Na stavbu probíhá zadávací řízení, půjde-li vše dobře, může být zahájena letos v létě. JVS má na ni slíbenou dotaci přes 200 milionů korun. Technologie zlepší chuťové i další vlastnosti vody," upřesnil náměstek. JVS v dlouhodobém výhledu plánuje i obnovu přivaděče surové vody z nádrže Římov do úpravny vody. Součástí přivaděče je tlaková štola o délce jednoho kilometru a průměru dva metry.
Římov s úpravnou Plav zásobuje vodou 380.000 lidí. "Kapacita zdroje je až 1400 litrů za sekundu, dnes se využívá zhruba 600 litrů," uvedl Fürth. Pro případ, že nelze odebírat vodu z přehrady, třeba při revizi štoly, je připraven náhradní odběr přímo z Malše nad jezem u Vidova.
Město má navíc záložní zdroj, a to vrty podzemní vody a úpravnu Hrdějovice. Tento zdroj je majetkem města. Úpravna je v souběžném provozu s úpravnou Plav, kapacita v běžném provozu je 50 litrů za vteřinu, v případě potřeby až 80 litrů. Úpravna zásobuje zhruba čtvrtinu obyvatel Českých Budějovic. Dalším záložním zdrojem jsou dva městské vrty v Nové Vsi.
Do zásobování pitnou vodou investuje JVS ročně zhruba 80 milionů korun. Předmětem investic jsou zejména rekonstrukce objektů na vodárenské soustavě, tedy potrubí, vodojemů, čerpacích stanic a úpravny vody.
Výstavba vodárenské nádrže Římov byla zahájena v lednu 1974, její napouštění začalo o čtyři roky později. Z hlediska objemu a odebíraného množství vody je to největší vodárenská nádrž v jižních Čechách. Výška hráze nad terénem je 48 metrů, v koruně je hráz dlouhá 290 metrů.
Pro převádění povodňových průtoků slouží hrazený přeliv umístěný při levém břehu. Celkový objem nádrže je 34 milionů metrů krychlových vody. Délka vzdutí v nádrži je 13 kilometrů a přehrada má rozlohu 211 hektarů.
Římov je hlavním zdrojem pro zásobování jižních Čech pitnou vodou. Její ochrana je zabezpečena zásadami hygienické ochrany a hospodaření v ochranných pásmech nádrže. Hlavním účelem nádrže je zejména akumulace vody pro vodárenský odběr. Po povodních v letech 2002 a 2013 je v popředí zájmu veřejnosti i funkce nádrže jako ochrany před povodněmi. Tyto dvě funkce jsou někdy v rozporu, protože z hlediska povodňové ochrany je vhodné udržovat v nádrži spíše méně vody, z hlediska vodárenského odběru je tomu naopak.
Nádrž kromě Povodí Vltavy monitoruje též hydrobiologický ústav akademie věd. V největších obcích v povodí nádrže byly vybudovány čistírny odpadních vod. Zejména velešínská radnice, na jejímž katastrálním území leží převážná část přehrady, řadu let usiluje o to, aby alespoň některé lokality vzdálené od hráze bylo možné využít ke koupání. Zatím neuspěla. Na přehradu nesmí ani rybáři.
zdroj: ČTK